Více o Montessori

VZDĚLÁVÁNÍ PRO VĚK 6 – 12 LET

Dítě se kolem šestého roku dostává na novou vývojovou úroveň. Tato úroveň je obdobím velkých nápadů a vizí. Dítě vstupuje do abstraktního světa a jeho hlavní hybnou silou se stává touha poznání a představivost. 

Je to věk inspirace vznosných myšlenek, čas pro široké obzory. Představivost dětí nemá hranice, umožňuje jim cestovat v čase a prostoru. Díky tomu dětem můžeme dávat semínka poznání, která postupně klíčí a rostou. Děti vstřebávají svět a celý vesmír.

KOSMICKÁ VÝCHOVA

Náš vzdělávací program nazýváme kosmická výchova od slova kosmos = svět, který je založen na principu od celku k detailům. Do celkového pohledu na svět zapadají všechny další předměty, vědecké disciplíny a detaily: 

Učíme děti o nespočetných  letech evoluce. Díváme se s úžasem na prvoky, dinosaury a člověka. Sledujeme soustavy jejich těl i jednotlivé buňky. Díváme se na malé atomy, jak tvoří molekuly, protože se vzájemně přitahují a jiné se odpuzují. Vidíme, jak se takto tvoří seskupení předvídatelných forem. Žasneme nad skrytým řádem a jednoduchostí. 

Díváme se na lidstvo skrz věky, jak jsme žili a co jsme si mysleli. Nahlížíme na prehistorického člověka, na Egypťany, Řeky, středověk… Sledujeme dnešní svět, jaké nese příležitosti pro službu naší planetě a pro sociální spravedlnost. 

Díváme se na lidstvo na celé planetě a napříč minulostí tak, že sledujeme, jak jsou naplňovány stejné základní lidské potřeby různými způsoby v různých dobách a na různých místech na zeměkouli. Vidíme tak, jak jsme ve skutečnosti stejní a tím pronikáme do „mlhy“, která vytváří iluzi oddělenosti. 

Díváme se na jazyk a počítání a představujeme si, jaký asi musel být život před těmito zázraky. Posloucháme jazyk a vidíme v něm vzorce. Pozorujeme je a dbáme na jejich dodržování. Potom tyto vzorce narušíme, abychom mohli tvořit poezii. 

Vidíme kouzlo čísel a hrajeme s nimi hry. Je pro nás radost dodržovat pravidla, jež po nás chtějí čísla. Poslušnost k pravidlům čísel nás odměňuje tím, že dovedeme vstoupit do nekonečně fascinujícího světa. Stávají se z nás odvážní průzkumníci. 

Zajímá nás vztah mezi elektrony, které uhání okolo atomu a planetami, které se otáčí okolo Slunce. 

To, co je v našich srdcích vyjadřujeme malbou, či psaním poezie. Tančíme a připravujeme scénky. 

To vše je pro děti zpočátku neznámé a vyčerpávající. Nové děti jsou křehké a malé a třída základní školy je velmi dynamická a energická. Musí se plně soustředit, aby dokázaly to, co se zprvu zdá nemožné. Chce se po nich, aby se zlepšovaly a zdokonalovaly usilovnou prací. 

Každé dítě je postaveno před výzvu, která je velká, ale dosažitelná. Je to dobrodružné,  někdy také únavné, ale vše si společně užíváme.

TŘÍDA ZÁKLADNÍ ŠKOLY  

Montessori metoda je založena na pozorováních Dr. Montessori o tom, jak se dítě učí a na jejích závěrech týkající se vývojových fází dítěte. Systém vzdělávání je navržen tak, aby z něj mohlo čerpat každé dítě se svými jedinečnými silnými stránkami a zájmy.

Společenství základní školy tvoří: 

PŘIPRAVENÉ PROSTŘEDÍ

Naše Montessori vzdělávací prostředí chystáme předem a pak každý den  znovu dolaďujeme  tak, aby stimulovalo a podporovalo seberozvoj
a vzdělávání dětí. Náš integrovaný vzdělávacího program adresuje vývojové potřeby dítěte na úrovni intelektuální, morální, sociální a duchovní. 

Hlavním prvkem této metody je manipulace s konkrétními materiály, které vyžadují fyzickou koordinaci a vědomou pozornost. Dítě tak postupuje od fyzické manipulace např. s korálky při násobení k dalším úrovním
až po abstraktní počítání bez materiálů jen s tužkou a papírem.  

MONTESSORI MATERIÁLY

Materiál je sám o sobě tichý učitel. Vede dítě na jeho cestě od konkrétního k abstraktnímu. Je vždy připraven k použití, trpělivě čeká v polici, ukazuje dítěti cestu a umožňuje mu získávat nové schopnosti. Umožní dítěti vidět, kde udělalo chybu, aniž by mu dával pocit nedokonalosti nebo selhání. 

Materiál respektuje tempo dítěte, nečiní na něj časový nátlak a nemá od něj žádné očekávání. 

Bez jakékoliv pochybnosti můžeme říci, že rozvoj schopností dítěte ve všech oblastech je přímo úměrný času a úsilí, které věnuje ze své vlastní vůle a vnitřní motivace práci s materiály. Dítě se tak rozvíjí a dělá zcela přirozeně pokroky. 

U dítěte, které nevěnuje práci s materiály dostatečný čas a nepracuje ze své vlastní vůle,  pokrok a rozvoj není takto jasně zřetelný. 

PRŮVODCE

Je dospělý s odpovídajícím Montessori vzděláním, který představuje hodnoty, ztělesňuje standardy a politiku školy, připravuje prostředí,  asistenta, propojuje dítě s prostředím a s materiály, aby je mohlo využívat jako prostředky k rozvoji svého potenciálu a „budovat“ sebe sama. Také poskytuje strukturu, stanovuje limity a hranice, monitoruje rozvoj a učení a předává  Montessori vzdělávání, sdílí s rodiči pokrok dítěte. 

ASISTENT

Je neocenitelný dospělý, který nabízí druhý pár očí, uší a rukou a podporuje a asistuje průvodci při přípravě prostředí, organizaci, pozorování a vyrábění materiálů.

DĚTI – TŘÍLETÝ CYKLUS

Děti jsou rozděleni do věkově smíšených tříd  – od šesti do devíti a od devíti do dvanácti let. Dokončení tohoto tříletého cyklu je pro dítě zásadní, jedině tak může plně projevit svůj individuální potenciál. Pro vytvoření dynamiky kolektivu,  stimulace k rozvoji a učení dětí a k jejich spontánní skupinové práci je ideální skupina o počtu 30-36 dětí, v každé věkové úrovni (ročníku) 10-12 dětí.  

ROZVOJ DÍTĚTE VE VŠECH OBLASTECH

V Montessori škole vnímáme dítě jako celek. Nezaměřujeme se pouze na rozvoj intelektuální oblasti a akademických schopností, ale na rozvoj celé osobnosti dítěte – intelektuální, morální, sociální a duchovní a emocionální.

Jinými slovy, aby dítě dělalo pokroky v akademických schopnostech, je nezbytné, aby byly naplněny jeho vývojové potřeby ve všech dalších oblastech. 

Naše práce s dětmi tedy není pouze o prezentacích, lekcích a práci s Montessori materiály. Nezbytnou součástí programu je skupinová práce, plánování going outů, projekty, služby, setkání a konzultace třídy… Tyto všechny aspekty mají v našich třídách v rámci rozvoje dětí úplně rovnocenné místo, jako individuální práce dítěte. 

FUNGOVÁNÍ VE TŘÍDĚ

NÁŠ DEN

V Montessori prostředí fungujeme ve tříhodinových pracovních cyklech. Pracovní cyklus je každý den dopoledne a většinu dní i odpoledne. 

Dva dny v týdnu mají děti pouze dopolední pracovní cyklus s ukončením pobytu ve škole po obědě.  V tyto dny děti odchází po obědě domů nebo mohou využít nabídku kroužků ve škole. Rodiče mohou na tyto odpoledne směřovat jiné mimoškolní aktivity nebo tento čas využít k rodinným aktivitám.

Mezi pracovními cykly s dětmi chodíme ven – využíváme toho, že je naše škola v nádherném prostředí na okraji města a blízko se nachází řeka s krásným okolím a řadou hřišť. Děti také v tomto čase pobývají na zahradě školy. Pobyt venku je v podstatě nestrukturovaný, děti hrají hry a zkoumají okolí. 

Pobyt venku je nezbytný pro mentální odpočinek a probíhá za každého počasí (s výjimkou opravdu velmi nepříznivých podmínek). Myslete na to prosím, děti potřebují odpovídající oblečení. Nejlepší je, když se děti mohou převléci do jiných kalhot. Mohou se pak bez obav pouštět do všech dobrodružství, aniž by musely mít obavy z toho, že se zašpiní. 

Na podzim a na jaře je potřeba vhodné oblečení pro případ deště. Zejména na podzim a v zimě potřebují mít děti odpovídající obuv, v zimě dostatečně teplé kalhoty, bundu, čepici a rukavice (děti si v zimě hrají s mokrým sněhem, pletené rukavice nejsou na toto vhodné). 

V létě naopak děti potřebují lehké věci, protože se pořád pohybují. Pokrývka hlavy proti slunci je v teplých dnech nutností. 

SVOBODA A ZODPOVĚDNOST

Montessori prostředí je připraveno tak, aby dětem umožnilo svobodnou volbu práce, svobodné rozdělení času mezi práci a odpočinek. Setkáváme se s tím, že tento pojem v našem kontextu není vždy zcela jasný. 

Svoboda, kterou dítě má, je přímo úměrná míře jeho zodpovědnosti. Čím více zodpovědnosti dítě projevuje ve vztahu ke svému rozvoji a vzdělávání, tím více má svobody. Naopak, čím méně zodpovědnosti u dítěte průvodci vidí, tím menší možnost vlastní volby má. 

Svoboda u nás neznamená, že si dítě dělá celý den co chce (ve smyslu, že by si třeba celý den hrálo na schovávanou). Dítě si může dělat co chce, pokud je tato činnost smysluplná. 

Zodpovědnost, kterou dítě projevuje, s sebou přirozeně přináší disciplínu – která ovšem pramení zevnitř, není založená na vnějších podnětech typu odměna a trest. 

PRACOVNÍ CYKLUS

Pokud dítě pracuje na základě své vnitřní motivace, vkládá do své činnosti úplně všechno, pracuje s maximálním úsilím. Bylo by iluzí se domnívat, že děti pracují celý pracovní cyklus s tímto nasazením. Po takové intenzivní práci dítě potřebuje čas a prostor na to, aby se to, čím právě prošlo, mohlo usadit a vstřebat. 

Někdy tedy můžeme vidět děti, které z pohledu vnějšího pozorovatele nedělají vůbec nic. Průvodce dětí si je této potřeby vědom a dětem umožní tento čas a prostor, který potřebují samy pro sebe. Proto pracujeme ve tříhodinových pracovních cyklech, ve kterých si děti podle svých potřeb střídají mentálně náročnou práci s odpočinkovou činností či individuální práci s projekty ve skupině. Na všechno je potřeba dostatečné množství času, který děti mají právě díky pracovním cyklům. 

Jiná je situace, kdy dítě nepracuje, protože neví, co si má vybrat nebo se mu do práce prostě nechce. V tomto případě je úlohou průvodce dítě nasměrovat ke smysluplné činnosti. 

SKUPINOVÁ PRÁCE

Někteří rodiče jsou okouzleni tichými třídami mateřské školy. Realita na základní škole je jiná. Na základní škole zejména starší děti iniciují vytváření skupin a spolupracují na velkých projektech. Je to jejich přirozená vývojová potřeba. 

Jak si asi dovedete představit, k tomuto je zapotřebí pohyb a diskuse. Potřebujeme vaši podporu v tom, abyste měli odvahu a věřili svým dětem
a nám pomohli tím, že i v nás vložíte důvěru, že necháváme děti chybovat, dělat nevydařené pokusy, pohádat se a rozložit skupinu a poté díky opravdovému úsilí něčeho velkého dosáhnout.

Jedním z pilířů práce na základní škole je skupinová práce. Netrénovanému oku to může připadat jako neutěšený nepořádek. Děti kupříkladu plánují výlet od začátku do konce. Napíšou si seznamy, zatelefonují na ubytování, komunikují s rodiči, vyplní dotazníky, vyúčtují peníze, namalují do map plán cesty atd. Pro děti ve věku 8 – 9 let je to velký úkol. 

Porozumění sobě, respekt k ostatním, ke společenství, použití základních dovedností, nácvik spolupráce, podpora druhých a vývoj vlastní iniciativy a odvahy; toho všeho lze dosáhnout pouze tehdy, když děti takové projekty zkouší samy. Dospělí je musí vést, ale také musí umět ustoupit. Musí klást otázky, ne na ně odpovídat. Starší děti organizují, zkouší si role, řeší vztahy s ostatními skrz velké projekty. 

V této atmosféře, kterou nejstarší děti vytváří, pracují mladší děti. Ze dvou pololetí, je to první to klidnější a běžnější, než se nové děti usadí. I během prvního pololetí se však formují skupinky na scénky či projekty. Dokonce i ty nejmenší děti se účastní a velmi si to užívají. 

Velká energie, která je konstruktivně využitá, děti pozvedne ke studiu matematiky, dějepisu, zeměpisu, přírodních věd, jazyka a umění. Dětská práce je vedena touhou. Stávají se z nich vášniví studenti a pracanti.  Je to nakažlivé a šíří se také k dětem, kteří zatím ještě váhají. Podporujeme je, aby každý dosáhl úrovně dle svých možností. Některým dětem to trvá o mnoho déle než jiným, ale to je součástí procesu.

PÉČE O PROSTŘEDÍ

Péče o prostředí, jeho údržba a úklid je součástí rozvoje dítěte, je to část pracovního cyklu. Děti díky tomu, vysávají, mopují, utírají prach, starají se o pomůcky atd. Naučí se nejen praktické dovednosti, ale zároveň získávají pocit sounáležitosti s prostředím a zodpovědnost za to, jak to kolem nich vypadá. 

Když třídu vysaje paní uklízečka, dětem je celkem jedno, že ořezají tužku na koberec. Když třídu vysaje dítě, samo ostatním připomíná, kolik úsilí ho to stálo. Děti se tak navzájem podporují a vedou k udržování pořádku a estetiky kolem sebe.

GOING OUT

Nedílnou součástí naší práce je tzv.”going out”. Zatím se nám nepodařilo najít český překlad, který by vystihoval podstatu této aktivity. 

Going out je výprava skupinky 2 – 4 dětí za poznáním. Going out není něco “navíc”,  je součástí vzdělávacího procesu v Montessori základní škole a velmi se liší od běžného školního výletu. Děti „jdou ven“, aby si prohloubily znalosti získané ve škole a získaly zkušenosti ve světě mimo třídu. Posílí tak svoji nezávislost, naučí se pracovat se zdroji a prohloubí svou sebedůvěru tím, že se samostatně zorientují v širším okolí bez pomoci dospělého. 

“Když jde dítě ven, nabídne se mu celý svět sám o sobě. Vezměme dítě ven, abychom mu ukázali opravdové věci, namísto vyrábění předmětů, které symbolizují myšlenky a které zavíráme do skříní.“

Maria Montessori

Nejčastějším důvodem k “chození ven”  neboli na going outu jsou tři situace:

  1. Děti na něčem pracují a potřebují zjistit více informací nebo chtějí vidět, jak daná věc funguje v praxi. Může se jednat o návštěvu muzea, výrobny, vědeckého ústavu, pekárny, zoologické zahrady atd.
  2. Nákup něčeho, co děti potřebují k práci a ve škole to nenajdou.
  3. Služba veřejnosti – např. úklid parku, sázení stromků, pomoc někomu v sousedství…